30. 6. 2017
Jak jsme se připravovali na cestu
Zbývá nám 11 dní do odjezdu. Ale přípravy už běží několik měsíců, vlastně od svatby. Nejvíce času nám zabral Velorex, tedy nám, Matoušovi. Matouš ho téměř rozebral a povyměňoval kdeco. A kdeco přidal navíc. Na palubní desce přibyla spousta pěkných čudlíků a hejblátek, v dešti se nemusíme bát mlžení předního skla, protože máme ofukování předního skla, plus pro mě, protože nemusím pak sklo za jízdy otírat. Taky vylepšil stěrač, původně se pouštěl páčkou před volantem, což bylo při řízení dost nepraktické a navíc člověk musel správně načasovat vypnutí, jinak mu stěrač zůstal trčet uprostřed okna. Teď se o doběh postará sám stěrač a dokonce umí hrát i melodie, což je taková nepodstatná blbinka, ale tak proč ne.
Dokonce Velorex dostal i palubní počítač, kde se počítají ujeté kilometry, měří teplota brzd a motoru, abychom předešli přehřátí. Vůbec je auto prolezlé všemožnými kabely, takže by si člověk mohl myslet, že jsme nějaký špionážní vůz. Ale moderní doba si žádá moderní stroje, které jsou bohužel na elektřinu a musí se nabíjet.
Proběhl také test nových velmi savých, rychleschnoucích ručníků. Fakt fungují, sají tak dobře, že mám pocit, že kdyby se tím člověk přikryl, tak z něj za chvíli zbude jen vyschlá mumie. A další výhodou je velká skladnost, což se nám hodí.
Matouš chytá předcestovní horečku a má strach, že vše nestihne. Podle mě, už všechno má. Já jsem zatím v klidu, pořídila jsem si nové plavky, abych na plážích dostatečně reprezentovala, a beru tak svou přípravu za splněnou. A ještě se učím španělsky. A píšu seznam věcí, které si budeme brát s sebou, ale zase nejedeme na Mars, abychom si nemohli věci dokoupit cestou. A čím méně věcí tím lépe, Velorex je defacto nafukovací, ale jeho nosnost je omezená, takže před finálním balením ještě promyslíme, jestli skutečně všechno potřebujeme.
(Jen tak mimochodem, Matouš si vybral nevěstu dobře, protože jsem celkem skladná a vystačím si s málem. Pamatuji si na naše společné cesty do Brna, kdy další slečny-spolucestující táhly megakufry, já jsem si na stejnou dobu vystačila jen s batohem a většina obsahu bylo jídlo.)
Na víkend jedeme na svatbu mojí kamarádky do Ostravy. Je to celkem dálka a vezmeme to jako testovací jízdu. Pojedeme to přes 6 hodin, takže si pěkně naklepeme zadky, ale musíme si zvykat… Počasí nám zřejmě bude přát, takže uvidíme, jak si Velorex poradí s vysokými teplotami a zda se nebude přehřívat. Asi si vezmeme vějíře a budeme ho pak ovívat.
Držte nám palce, abychom vše správně sbalili a 2.7. se s námi přijďte rozloučit na chýnovské náměstí, kde budeme mezi 13 a 15 hodinou.
