Kráva je sice pořád kráva, ať je chovaná na pastvě nebo v kravíně. Ale každá je zvyklá na úplně jiné prostředí, které je většinou naprosto odlišné. Z kravína jsme postupně koupili 3 krávy, takže jsem ty rozdíly viděla z první ruky, a vlastně mě to taky překvapilo. A jaké jsou ty rozdíly?
Otevřené prostory - kravín je prostor uzavřený, s malým výhledem do dáli a hlavně se střechou nad hlavou. Několik prvních dní nové krávy často nechodí na pastvu s ostatními, ale raději zůstávají v přístřešku, kde mají tu střechu nad sebou. Dáváme jim tam seno, aby neměly hlad a během pár dní si zvyknou, že nebe jim na hlavu nespadne a začnou chodit společně se stádem.
Pastva - to je pro nás podstatná část chovu, protože je to přirozená aktivita, která podporuje pohodu zvířat a také je dobrá pro přírodu pokud se dělá regenerativně. Ale v kravíně dostanou krmení namíchané a vysypané na krmný stůl, kde ho jen jazykem strkají do tlamy, což je naprostý rozdíl od pastvy. Takže kráva se opravdu musí učit, jak se pást. Od nás dostane seno, díky kterému nestrádá hlady a jakmile začne chodit se stádem odkouká od ostatních, jak se napást.
Elektrický ohradník - ohradníkem máme ohrazené všechny pastvy, je v něm samozřejmě elektrika, která dá ránu, když se ho někdo dotkne. Takže dotknuvší se jedinec má bolestivou zkušenost, že se nemá k ohradníku přibližovat tak blízko. Některý nováček to vezme s klidem a některý se pak několik dní panicky bojí přiblížit. Takovou zkušenost jsme získali s naší první koupenou krávou Adrianou - dotkla se ohradníku u napáječky a pak samozřejmě nechtěla chodit pít a vodu jsme jí dávali ve vědru v dojírně. Tímto také vyvracíme častý mýtus, že zemědělci sedí jen v traktoru a všechno ostatní se udělá samo - když mezi zvířata nechodíte a nepracujete s nimi, tak si nevšimnete, že kráva nechodí k vodě a tak podobně.
Koně - krávy jsou ve stádě společně s koňmi. Samozřejmě je to poprvé, kdy se koupené krávy potkají a každá na t reagovala jinak. Jedna k nim projevovala neobvyklou náklonost, větší než k ostatním kolegyním. Druhá měla z koní panickou hrůzu, koně obcházela, či raději obíhala velkým, opravdu velkým, obloukem stále je bedlivě pozorovala. A celkově se velmi držela se stádem. Ale časem si zvykla a přestala tak plašit.
Chůze - je základní pohyb, který kráva provozuje. Ale i tak se ho u nás na pastvině musí učit. Je zvyklá chodit jen pár kroků a navíc po betoně a po pastvině pak chodí docela toporně a kroky dělá spíš krátké, tak jak byla zvyklá. Vše potřebuje svůj čas a zase se postupně naučí, jak chodit přirozeně.
Pohyb celkově - v kravíně je cílem, aby se kráva podojila, nažrala, napila a šla si lehnout a přežvykovat a tak vyrábět to mléko, bez zbytečného pohybu. Na pastvě je to jinak, prostě musí dojít z dojírny na pastvu, tam se nažrat a pak zase jít zpátky. Takže je to ze začátku větší fyzická zátěž, než si kráva zvykne a rozchodí se. Jedna kráva přijela mírně při těle, ale díku tomuto každodennímu pohybu se dostala do zdravé kondice. Zároveň mají měkčí rohovinu paznehtů a vždycky do několika týdnů začaly kulhat, než si to všechno sedlo. Pomáháme jim, aby toto období překonaly, příkrmem se senem, aby na pastvinu nemusely tak často a prostě pomalou chůzi z pastviny.
Lidi - krávy se samozřejmě s lidmi potkají už v kravíně, někdo je dojí, někdo je nahání na dojírnu, ale u nás potkají jiný typ lidí - kolemjdoucí v barevném oblečení, ne žádné obyčejné montérky, a mluví hlasitě, smějí se, mají s sebou děti (takové malé zajímavé skřítky, kteří dělají zvuky, které kráva v životě neslyšela) a nebo psy, nebo taky jedou na kole, takže nová kráva stojí u ohradníku a kouká, jak to tele na nová vrata (odtud také vzniklo toto říkadlo).
Ale všechno se dá překonat, stačí klidný přístup a brát to s rezervou, protože kráva se nechová zbrkle a nepříjemně z vlastního rozmaru, ale protože je ve stresu a psychickém i fyzickém nepohodlí ze změny prostředí.
