Tento druh hospodaření se zaměřuje dle názvu na regeneraci půdy, tedy odpočinek, podporu kořenových systémů, podporu půdních mikroorganismů a hub, zlepšení struktury půdy, zadržování vody či snížení eroze, a to jak v rostlinné výrobě na orné půdě tak i v živočišné výrobě, konkrétně zvířata chovaná na pastvě.
Pastva je naše pole působnosti. Aby pastva byla regenerativní, musí zvířata splnit pár pravidel: přijít, sežrat, na co přijdou, pošlapat půdu, pokálet ji a jít pryč. Zvířata přeháníme každý den na novou pastvu, aby denní příděl byl skutečně sežrán a pošlapán tak akorát. Když zůstanou dlouhou dobu na jednom místě, je půda přetěžovaná, tráva při stálém pasení nemá sílu růst ani nahoru ani do kořenů, takže jen tak skomírá. Kdežto pauza po spasení podpoří růst kořenů i listů. Měla by se zvýšit i druhová rozmanitost rostlin, kdy dostanou šanci i jiné druhy, které trvalé spásání nesnesou. Zvýší se i rozmanitost hmyzu, na trvale spasené trávě se nemá hmyz kde schovat, ale regenerativní pastva má dostatek stojaté trávy s úkryty. Pastva se netýká jen krav, koní, ovcí a koz. Ale i slepic, výkrmových kuřat, hus a prasat - tato zvířata u nás vidíme převážně ve velkochovech v halách a krmení směsmi. S pastvou přichází další benefit, tentokrát pro samotná zvířata, více pohybu, přirozený životní prostor, příjemnější prostředí a přirozenější krmení. Pro konzumenta je přínosem lepší maso ve složení i chutí a struktuře.
Na orné půdě (tedy polní hospodářství) je také několik postupů: minimální zpracování půdy, tedy 1) Neorat- to je časté téma dohadů mezi regenerativními a neregenerativními zemědělci. V půdě žije mnoho a mnoho druhů organismů (houby, bakterie, prvoci, hmyz, larvy, žížaly, ..) v různé hloubce a ti si tam budují vlastní živobytí a prospívají půdě i pěstovaným rostlinám. A pak přijede traktor s pluhem, půdu obrátí a co bylo dole, je nahoře, co bylo nahoře je dole. A organismy zvrchu nedokáží žít dole, organismy z hloubky půdy na povrchu nepřežijí. Takže dojde k úplnému zničení, stejně jako kdyby někdo přijel do města s obrovským bagrem a převracel domy a silnice. Také bychom byli bezradní a pravděpodobně bez života. Proto se preferuje narušit jen pár vrchních centimetrů, kam se zaseje semeno a zbytek nechat pokrytý rostlinnými zbytky.
2) Trvalý pokryv půdy, tedy půda nesmí zůstat holá a pořád na ní něco musí růst. A to buď zemědělsky významná plodina (obilí, kukuřice, brambory, řepka, …), plevel (který je nežádoucí), rostlinné zbytky po sklizni a nebo půdopokryvná meziplodina, která půdu chrání před přehříváním, před větrem, před plevelem, půdu provzdušňuje a ukládá do ní uhlíkaté látky a podporuje půdní život.
Nejlépe je to kombinovat, aby se principy podporovaly-nejméně hýbat s půdou, sít meziplodiny a nechávat rostlinné zbytky, aby zakrývaly povrch. A na konci nechat spást zbytky dobytkem, aby došlo i k pohnojení trusem, to už je ten největší luxus.
To jsou jasná pravidla, jak by to mělo fungovat. Samozřejmě do toho vstupuje hlavně počasí, které naše plány rozhodí. Když 6 týdnů neprší a je horko, tak tráva na pastvině prostě neroste, přestože dodržíme odpočinek pro pasenou plochu. Někdy také neodhadnu velikost denní pastvy, a pokud je moc malá, krávy vypasou porost na nízko, nebo jsou v místě, kde je méně chutná tráva a proto více chodí kolem a méně žerou, někdy může být denní část moc velká a krávy nestihnou všechno spást a pak to zbyde. Krávy si na denní přehánění zvyknou, takže někdy mají tendence hlasitě sdělovat svůj názor nad tím, že ještě nejdou na nové, nebo, že tráva jim nechutná a že by chtěly dál. Nesmím také zapomenout připravit si ohrady na příští dny a podobně. stalo se několikrát, že kolemjdoucí lidé nechají své psy běhat v ohradách a honit krávy, což pak končí útěkem krav z ohrad.
Je to tedy velice rozmanité a cest a způsobů je mnoho, protože podmínky nejsou stejné, je tedy na každém zemědělci, aby našel tu nejlepší cestu pro jeho farmu. Takže i my jdeme kupředu. Regenerativní pastvu jsme začali v roce 2022, kdy jsem byla na prvním semináři na toto téma a hned následující den jsem šla stavět ohrady a přehánět krávy. Učila jsem se za pochodu a každý nový rok jsem mohla začít už na loňských zkušenostech a vyhodnotit, co jsme letos udělali špatně a jak to příští rok udělat lépe. Samozřejmě na dalších školeních získávám zkušenosti jiných farmářů a mohu je zavádět do naší praxe.
Zemědělství je široký obor, regenerativní zemědělství je zase o něco širší. Vše, co jsem napsala výše, je zjednodušené, respektive řečené stručně, aby byl vidět aspoň ten princip. Ale je to samozřejmě složitější, provázanější a mnohem víc informací, které se nevejdou do jednoho informativního článku. Kdybyste měli otázky, nebo se chtěli dozvědět víc tak až půjdete přes Samoty, tak se nás nebojte zeptat, většinou jsme plně zaměstnaní, ale drze nás zastavte a ptejte se. Rádi si při hovoru od práce odpočineme.
